Kopřiva dvoudomá je vytrvalou, plevelnatou bylinkou, která může dosáhnout až dvoumetrové výšky. Vzpřímené lodyhy jsou porostlé žahavými trichomy, stejně jako i zbytek rostliny. Listy jsou řapíkaté, hrubě pilovité. V úžlabí horních listů vyrůstají květenství, která jsou tvořena prodlouženými hrozny nebo latami jednopohlavních, drobných, zelených květů. A i ty se sbírají, představte si, zejména květy samičí. Ale o tom až za chvíli, o něco později, ještě nás čeká drahný kus cesty.
To totiž máme před sebou kořen, list, jakožto i celou, léčivou nať.
Vydávám-li se na kopřivy, činím tak s rukavicemi a nůžkami a rovněž, bylinku sbírám jen ze slunných stanovišť, nejlépe do 15. května. Ve stínu a později, když slunce směřuje k letnímu slunovratu, se v léčivce hromadí dusitany. Což je pro nás jen jedním ze signálů, abychom zabrousili do lákavějších vod a našli v trávě třeba svízel přítulu. O tom však příště.
Co a jak sbíráme?
Bylinku sbíráme za slunného dne, kdy z lodyh sdrhneme pouze listy. Ke sběru si vybíráme mladé, nekvetoucí rostlinky. Ty pak doma rozprostřeme na sušící síta, pravidelně obracíme, aby nedošlo k zapaření či zčernání. Budeme-li léčivku sušit v sušičce, snažme se ji vystavit maximální teplotě do 50 °C. Kromě lístků lze posbírat taktéž i kořen, který nakládáme do 60% alkoholu a užíváme v podobě tinktury. Ta přispívá ke zkvalitnění pokožky, vlasů, nehtů, harmonizuje funkci prostaty, působí mírně močopudně, mírní výskyt otoků, zánětlivá onemocnění močových cest, ulevuje při revmatismu. Tinkturu z kořene lze užívat taktéž jako podpůrný prostředek při diabetu, ať už 1. či 2. typu.
Samičí květy, které od samčích poznáme podle toho, že visí směrem dolů, zatímco samčí míří směrem k obloze, sbíráme v době květu bylinky. Květenství, jež jsou plná semínek, sbíráme z lodyhy, jakmile zhnědnou, což bývá zhruba tak v srpnu. Poté je řádně prosušíme, uskladníme. Semínky lze sypat chléb, oblíbenou snídaňovou kaši, brambory, rýži, jáhly či pohanku, ale i quinou, amarant či čirok, které, mimo svých jedinečných nutričních vlastností, též vykazují nižší glykemický index. Semínka kopřivy jsou plná rostlinných hormonů, minerálů, vitamínů, pomáhají navrátit ztracenou sílu, vyhnat energii směrem nahoru. Taktéž obnovují paměťovou stopu, zlepšují sexuální apetit.
Jak nám kopřiva může pomoci?
V listech nacházíme zajímavé množství tříslovin, kyselinu křemičitou, slizovité látky, vitamíny, sloučeniny železa, vápníku a draslíku. Při diabetu bych vyzdvihla zejména kyselinu křemičitou, kterou hojně nabídne též přeslička rolní. Kyselina křemičitá se podepisuje na vzhledu našich vlasů, kůže či nehtů, napomáhá hojit poškozenou tkáň, například v cévní stěně, což je při diabetu žádoucí. Dalším benefitem je transport vápníku do kostí, který zapadne přesně tam, kam má, což posiluje kostní aparát. Platí za významnou prevenci rakovinných onemocnění. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi, posiluje obranyschopnost, pomáhá síťovat kolagenová vlákna, utužuje plicní tkáň. Jiří Janča, významný ostravský léčitel vždy zmiňoval ještě jednu vlastnost, a to je zbavování organismu toxického hliníku.
Kopřiva dvoudomá pak navíc
- Podporuje zdraví jater, žlučníku, ledvin či plic,
- Vyživuje naši krev železem, kdy předchází vzniku anémie,
- Pomáhá pro léčbě kožních onemocnění,
- Mírní projevy revmatu, astmatu, zánětlivé procesy,
- Zastavuje krvácení, urychluje hojení ran,
- Podporuje činnost slinivky břišní, vaječníků, tvorbu mateřského mléka,
- Prospívá cévám,
- Mírní projevy histaminové intolerance.
V díle, Sbírka výborných domácích prostředků, které vyšlo v roce 1900 a jež je plné bylinkových předpisů na čaje, tinktury či zábaly, kolektiv autorů píše: Počínající vodnatelnost může se odvarem kořínků, denně 4 x po koflíku užívaným, odstraniti. Bylina užívá se při chrlení krve, krvácení z nosu a měsíčním krvotoku jakož i při záduše, průjmu, pakostnici, hlavně pak při kopřivce a svědění kůže. Odporučuje se velmi ku jarní a podzimní léčbě pro čištění krve.
Kontraindikace:
Kopřiva obsahuje též větší množství kyseliny šťavelové. Z tohoto důvodu ji užíváme vždy maximálně po dobu třech týdnů a následně uděláme alespoň měsíc pauzu. Pozor si dají rovněž ti, kteří užívají léky na ředění krve. Ve větším množství, přesahující dva silnější kopřivové šálky čaje denně, se může objevit podráždění žaludku či průjem.
Co vše si lze z kopřivy uchystat a připravit?
Osobně kopřivu zařazuji v kuchyni, kdy z ní na začátku jara chystávám špenát či polévku, taktéž jí nadívám koláče či záviny. Jakmile bylinku podusíme, necháme přejít varem, ztrácí své žahavé vlastnosti a chutí připomíná klasický špenát. Velmi často ji míchám s vejci, ze kterých chystám vaječnou omeletu. Sem tam též přidám popenec břečťanolistý, který začíná růst společně s kopřivami a má též výtečný vliv na stav našich plic. Nasušenou léčivku pak melu na prášek, kterým v průběhu roku sypu chléb s máslem, případně, přidávám jej do slaných obědových směsí, jako je rizoto, jahelný nákyp či příloha z quinoy. Takto do stravy vpustím cenný vitamín C, jakožto i železo, protizánětlivý chlorofyl. Část kopřivy pak uschovám na čaj, díky kterému v průběhu zimy mírním virové nákazy. Zde ještě třeba přidat další podpůrné bylinky, jako je lípa, černý bez, mateřídouška, květ trnky či šípkový plod.
Z kopřivové nati ráda chystám tinkturu, kterou připravíme následovně:
50 g mladých kopřiv, 500 ml 50% pálenky
Listy omyjeme, nakrájíme nadrobno, zalijeme alkoholem, necháme odpočívat při pokojové teplotě. Tinkturu nevystavujeme přímému slunečnímu záření. Po uplynutí dané lhůty tinkturu přecedíme, aplikujeme vždy kapku přípravku na kilogram tělesné hmotnosti. To znamená, vážíme-li 60 kilo, přijmeme za den 60 kapek, které rozdělíme do třech rovnoměrných dávek, kapeme ráno, v poledne a večer. Tinktura se vyznačuje výtečným vlivem na naše cévy, ledviny, kůži, snižuje krevní tlak, navrací ztracenou energii a sílu.
Na jaře chystávám též léčivý sirup, který pak uskladním na zimní období, sirup sice obsahuje cukr, který zvedá hladinu krevního cukru, nicméně je třeba na něj nahlížet jako na léčivý přípravek a dle toho též aplikovat. Trápí-li mne v zimě únava, virové onemocnění, potřebuji-li povzbudit, zařadím 3 x denně polévkovou lžíci kopřivového sirupu. K jeho přípravě pak doporučuji použít přírodní řepný cukr. Ten lze zkombinovat s cukrem kokosovým, který vykazuje glykemický index pouze 35. Budete-li šikovní, sirup lze s troškou kuchařského umu připravit též z xylitolu, nicméně, zde je pak třeba přidat některý z konzervantů. Jak tedy na sirup?
100 g lístků kopřivy dvoudomé, 200 g přírodního řepného cukru, 200 g kokosového cukru, 5 polévkových lžic citronové šťávy, 1000 ml vody
Kopřivové lístky zalijeme vroucí vodou a necháme louhovat do druhého dne, nejlépe 24 hodin. Následně silný výluh přecedíme, zahřejeme k varu s cukrem, citrónovou šťávou. Cukr je třeba zcela rozpustit. Sirupem plníme vyvařené sklenice, kopřiva nemá tendence se kazit. Pokud však chcete mít jistotu, je dobré zavařit na několik minut při 80 °C.
S kopřivou si vyhrajete taktéž v koupelně. Chcete-li zušlechtit stav vašich vlasů, doporučuji umyté vlasy přelít vlažným kopřivovým výluhem. Celkově zesílí a získají lesk. Kúru lze aplikovat opakovaně, postačí jedenkrát týdně. V zimě, kdy není čerstvá bylinka k dostání, lze výluh přichystat z léčivky sušené.
Kopřiva je zázračná. Z kraje jara z ní profituje již několik let. A i letos se těším na onen gejzír zeleného chlorofylu, který pohladí vlasy a pleť, nasytí krev cenným železem.