Léto

Kontryhel obecný, alchemilla vulgaris, je zrovna bylinkou, kterou si stěží spletete s jinou, už pro svou typickou kapku rosy. Hovoříme o nenápadné trvalce s prolamovanými vějířovitými listy, jíž se lidově přezdívá husí nožka, hvězdnoš, kondrhel, taktéž však bylina alchymistů, bylina Panny Marie. Po ránu se uprostřed vějířku krčí drobná kapka, slza víly, nebeská rosa, které bývala přisuzována magická moc. Kontryhel je vůbec spojován s čáry, tajemstvím a zázraky. Častokrát býval zavěšován ve staveních, aby chránil před bleskem.

Lidově se jí přezdívá kapucínka, kapary chudých, měsíční záře, rostlinné antibiotikum, řeřicha kapucínská či řeřišnice otáčivá. Ať tak či tak, hovoříme o bylince původem z Jižní Ameriky, kterou znali a hojně používali původní indiánští obyvatelé. Do Evropy se z Peru dostává v 16. století. U nás se pěstuje většinou jako letnička ze semen, existují však i vytrvalé hlíznaté druhy. Pěstuje se buď ve formě poléhavé či popínavé, vyznačuje se kruhovými lístky a zářivě žlutými, oranžovými až ohnivě červenými květy. 

Dnešním článkem bych ráda mezi nás vpustila slunce, dnešní článek totiž pojednává o sluncem prostoupené, voňavé bylině. Tužebník jilmový jste jistě na svých toulkách přírodou, ale také při procházce městem, měli možnost zahlédnout. Jedná se o hojnou, běžnou bylinku, která pro svůj růst vyžaduje zvlhlé, mnohdy i podmáčené stanoviště, ideálním prostředím jsou lužní lesy, ve městech pak mokré příkopy. Bylinku sbíráme v době květu, kdy užíváme nejenom květenství, ale také nať.