Lichořeřišnice, bylinka pro unavený imunitní systém

Lidově se jí přezdívá kapucínka, kapary chudých, měsíční záře, rostlinné antibiotikum, řeřicha kapucínská či řeřišnice otáčivá. Ať tak či tak, hovoříme o bylince původem z Jižní Ameriky, kterou znali a hojně používali původní indiánští obyvatelé. Do Evropy se z Peru dostává v 16. století. U nás se pěstuje většinou jako letnička ze semen, existují však i vytrvalé hlíznaté druhy. Pěstuje se buď ve formě poléhavé či popínavé, vyznačuje se kruhovými lístky a zářivě žlutými, oranžovými až ohnivě červenými květy. 

Plodem je trojpouzdrá tobolka. Celá rostlina je jedlá, její chuť je ostrá, řeřichová. Nezralé plody se nakládají jako kapary, odtud pak lidový název kapary chudých. Lístky i plody slouží jako hezká živá dekorace.

Když chceme lichořeřišnicí rozsvítit zahradu

Osobně miluji rozkvetlé záhonky, kolem kterých se v létě procházíte bosi. Vůkol to voní a bzučí vší pilnou prací, která se zhmotňuje v lahodný med. Jste-li rovněž zanícenými zahradníky, kteří milují na zahrádce barvy, nenechte se připravit o zázrak jménem lichořeřišnice.
Tu vyséváme přímo na záhon, nejlépe v dubnu, když nehrozí mrazíky. Semena seženete v různých variantách barev květů, ať už v plazivé či keříčkové formě. Plazivé druhy sejeme k plotu či k opoře, na zídky či do nádob, kde rostou jako převislé. Potřebují dostatečnou zálivku a odvděčí se bohatstvím jedlých a velmi dekorativních listů a květů, které můžeme sklízet po celé léto až do podzimu, dokud neuhodí první mrazíky, které rostlinu spálí. Chceme-li ji zachovat pro příští rok, necháme rostlinu vysemenit, aby nám na jaře vyrostla zas. V opačném případě sbíráme zralá semena a dosoušíme pro další rok k výsevu. Lichořeřišnici můžeme zasadit k ovocným stromům, hlavně k jabloním, kde bude odpuzovat škůdce a zároveň udržuje vlhkost v období sucha.

Lichořeřišnice, významné rostlinné antibiotikum

  • Lichořeřišnice je výrazně bohatá na vitamín C, z minerálů pak železo, draslík, fosfor a železo,
  • Nejvíce účinných látek obsahuje nať před rozkvětem,
  • K léčení a v kuchyni využíváme buď celou kvetoucí nať nebo listy, květy, plody či vylisovanou šťávu,
  • Hlavní její účinek je urogenitální, působí antibioticky na stafylokoky, streptokoky, salmonelu a další druhy bakterií.
  • Pomáhá při nemocech dýchacích cest, zevně při kožních potížích a proti vypadávání vlasů.
  • Posiluje centrální nervový systém, imunitu, předchází bolestem v krku, nosohltanu, zánětům prostaty, vaječníků.

Jak využít lichořeřišnici v kuchyni


Jak jsme si již pověděli, co se lichořeřišnice týká, lze ji zkonzumovat úplně celou. Díky své šiplavé chuti ji neocení každý, nicméně pokud si ji zamilujete, lze ji využít do nejrůznějších salátů, ať už je to okurkový, ředkvičkový, bramborový, listový. Výtečně doprovodí cibuli, petržel, mrkev, pažitku, kopr, hodí se také ke kuřecímu masu, rybě, pomeranči. Výborně chutná s rajčaty a bazalkou. Případně, můžete ji jenom tak položit na talíř, jako milou barevnou dekoraci, přidat do limonády, například k levanduli, měsíčku lékařskému, slézu maurskému.

Pikantní řeřichový salát

pekingské zelí
1 mrkev
6 ředkviček
6 listů lichořeřišnice 
himalájská sůl
olivový olej
1 čajová lžička medu
citrón


Pekingské zelí nakrájíme najemno, přidáme mrkev, nastrouhanou nahrubo, najemno nakrájené ředkvičky, lichořeřišnici. Z oleje, medu, soli, citrónu a česneku uchystáme zálivku, kterou salát přelijeme.


Tinktura z lichořeřišnice

30 g semen lichořeřišnice
50 g listů lichořeřišnice
30 g květů lichořeřišnice
200 ml kvalitní pálenky


Semena lichořeřišnice rozdrtíme, zalijeme pálenkou, přidáme nakrájený list a květ. Necháme zhruba 3 týdny stát při pokojové teplotě na okenním parapetu. Následně přecedíme, přelijeme do lahve, uchováváme v chladu.
Tinkturu používáme při zánětech močových cest, kdy 3 x denně kapeme 15 kapek, při virových onemocněních užíváme stejné množství po dobu 2-3 týdnů. V době vyšší imunitní zátěže lze užívat i preventivně.

tinktura z lichořeřišnice

Mast z lichořeřišnice 

50 g směsi nati, listů, květů a semen lichořeřišnice
250 ml olivového oleje
47 g včelího vosku


Veškeré části byliny nakrájíme a rozetřeme v hmoždíři na kaši. Vložíme do zavařovačky a přidáme olej, včelí vosk. Zahříváme ve vodní lázni na 85 °C, zhruba 30 minut. Následně necháme vychladnout, sklenici uzavřeme víčkem a necháme v teple týden macerovat. Po uplynutí této doby znovu zahřejeme a přefiltrujeme přes gázu. Plníme do kelímků a uchováváme v chladu. Mast mírní projevy plísní, ekzémů a akné.

Příroda je dar, naučme se jí obestřít, vnímejme její jemnou, léčivou energii, která je cestou pro unavenou mysl i tělo. Kdysi jsem četla, že procházka v přírodě je, jako bychom šli na kávu s Bohem : -). Užívejme, takových schůzek může být nespočet, je to jen na nás.


V článku jsou použity informace z knihy Magdalény Staňkové-Kröhnové, Bylinky pro děti a maminky.